ŽÁKYNĚ PLZEŇSKÉHO KRAJE VYHRÁLY MEMORIÁL
Autor Luboš Nový, publikováno 12.1.2011
zobrazeno 277x,komentářů 0

Mimořádného úspěchu dosáhl výběr KCM Plzeňského kraje na Memoriálu M. Kafky, který se uskutečnil 7. - 9. 1. 2011 v Brně. Pořadatelsky velmi dobře zvládnutý turnaj byl svědkem spanilé jízdy našeho týmu, který ani jednou neokusil hořkost porážky a došel si s devíti výhrami pro zlaté medaile, což se plzeňskému výběru podařilo poprvé v šestnáctileté historii tohoto srovnávacího turnaje výběrů KCM ze všech 14 krajů České republiky. Pod vedením trenérů Aleše Straky (Lokomotiva Plzeň) a Josefa Forejta (Slavia VŠ - 15. ZŠ Plzeň) náš kraj reprezentovaly tyto hráčky: na nahrávce kapitánka Kateřina Valková (Slavia VŠ - 15. ZŠ Plzeň), Štěpánka Ulčová a Michala Čejková (obě Lokomotiva Plzeň) - na bloku Pavlína Šimáňová (Rokycany), Renata Chalupská, Michaela Jandová (obě Slavia VŠ - 15. ZŠ Plzeň) a Tereza Faitová (Lokomotiva Plzeň) - na smeči Nikol Härtelová (Lokomotiva Plzeň), Jitka Neumanová, Markéta Hrubá, Barbora Schveinertová (všechny Slavia VŠ - 15. ZŠ Plzeň) a Tereza Štochlová (Rokycany).

Ještě než vlastní turnaj vypukl, zúčastnili jsme se povinných motorických testů. Testovací baterie se v posledních letech ustálila na třech skokanských disciplínách (skok do dálky z místa, dosah jednoruč při výskoku z místa a dosah jednoruč při smečařském výskoku), jedné běžecké (K- test) a měření hloubky předklonu.  V jednotlivých disciplínách byla vyhlášena vždy TOP 50 nejlepších, z našeho kraje se prosadily tyto hráčky:

Skok do dálky z místa - 9. místo P. Šimáňová (231cm), 15. - 18. místo N. Härtelová a M. Čejková (221cm) a 29. - 31. místo J. Neumanová (216cm).

Dosah jednoruč výskokem z místa - 5. - 6. místo P. Šimáňová (289cm) a 30. - 32. místo R. Chalupská (277cm)

Dosah jednoruč s rozběhem - 8. - 12. místo P. Šimáňová (292cm), 37. - 50. místo M. Čejková, J. Neumanová, M. Jandová a R. Chalupská (280cm).

Obratnostní běh (K-test) - 17. - 25. místo N. Härtelová a M. Čejková (11,1s)

Flexibilita (předklon) - 14. - 20. místo N. Härtelová a T. Faitová (13cm), 45. - 50. místo P. Šimáňová (8cm)

V celkovém součtu bodů za jednotlivé disciplíny obsadil Plzeňský kraj v testování 5. místo, což je oproti minulé sezoně zlepšení o jednu příčku, jednotlivé hráčky se pak ve stošedesátičlenném startovním poli umístily takto:

13. místo - P. Šimáňová (573b)

17. místo - N. Härtelová (501b)

29. Místo - M. Čejková (463b)

49. místo - K. Valková (401b)

65. místo - Š. Ulčová (371b)

67. místo - T. Faitová (364b)

68. místo - J. Neumanová (363b)

79. místo - M. Jandová (342b)

99. místo - R. Chalupská (314b)

117. místo - T. Štochlová (265b)

129. místo - M. Hrubá (239b)

147. místo - B. Schveinertová (168b)

Po ukončení testování byl turnaj slavnostně zahájen a my do něj vstoupili utkáním s výběrem Vysočiny. Základní zahajovací sestava Valková, Ulčová, Šimáňová, Chalupská, Neumanová a Härtelová vlétla do zápasu nekompromisně, takže po několika precizně sehraných výměnách soupeř přestal klást odpor a na hřiště se v hojném počtu dostaly všechny hráčky z lavičky. V závěru druhého setu jsme si pozici trochu zkomplikovali, když po sérii chyb na přihrávce střídající hráčky sklopily hlavy a soupeř se dotáhl na rozdíl dvou bodů. Naštěstí jsme se dokázali vzpamatovat včas a set i zápas dovést do vítězného konce - 2:0 (50:28). Ještě v pátek nás čekal těžší oříšek k rozlousknutí - Liberecký kraj, který disponoval vynikající, razantní smečařkou M. Mlejnkovou. Nám se naštěstí podařilo splnit taktický plán a trojicí slepených bodových bloků hned v úvodu utkání jsme tento hrot výrazně otupili. Na soupeři bylo znát, že na tento průběh nebyl připraven, takže jsme vyhráli s takovým bodovým rozdílem, který kvalitě libereckého výběru (nakonec třetího) neodpovídá - 2:0 (50:35). Bohužel jsme v průběhu druhého setu přišli o do té doby výborně hrající blokařku Renatu Chalupskou, která si při rozběhu na smeč nepříjemně podvrkla kotník, a turnaj pro ni herně skončil. Zápas i turnaj v základní sestavě tak dohrávala Míša Jandová, která tuto roli naštěstí zvládla výborně.

První (probouzecí) sobotní utkání proti Středočeskému kraji nám dlouho nevycházelo úplně podle představ, a přestože jsme stále vedli, nedokázali jsme si vytvořit takový náskok, aby bylo možno nechat odpočinout hráčky základní sestavy. Teprve v závěru prvního setu jsme (i díky „polařskému“ střídání) bodově zaúřadovali a druhý set se již odehrával v naší režii - 2:0 (50:26). Střídání hráček Hrubé a Schveinertové do pole se pak stalo téměř pravidlem ve všech následujících utkáních. I v dalším utkání nás Pardubický kraj trápil více, než jsme očekávali. V nepříliš pohledném utkání však hráčky prokázaly svoji kázeň a trpělivost, poctivou obranou „otrávily“ soupeřovu nejúdernější blokařku Beránkovou, ale hlavně se dokázaly „prokousat“ záplavou neobvyklých úderů menších pardubických útočnic - 2:0 (50:24). Následovalo klíčové utkání skupiny proti KCM Praha. Pražské družstvo, postavené okolo ústřední smečařky Kalhousové, bylo považováno za jednoho z favoritů. Od začátku turnaje předvedlo několik nepřesvědčivých duelů, takže jsme věřili, že bychom mohli mít navrch. Marně, utkání s námi se pražskému výběru vydařilo. V oboustranně kvalitním duelu jsme si dlouho nedokázali poradit s obranou hlavního kůlu, ani zkrotit nepříjemné podání Pražanek. Přesto jsme drželi krok a v dramatické koncovce vybojovali první set. Druhý se odvíjel velmi podobně, soupeř nás v druhé části podpořil sérií chyb na podání a koncovka druhé části tak byla z naší strany přeci jen o malinko klidnější - 2:0 (50:45). Tato výhra nám spolu s ostatními výsledky dávala jistotu postupu do finálové skupiny o 1. - 6. místo, do které si poneseme výhry 2:0 nad Prahou a Libereckým krajem. Poslední zápas s Jihočeským výběrem byl tedy vítanou příležitostí pro oddech základní sestavy a představení náhradnic. Ty prokázaly, že i lavičku máme velmi silnou. Od začátku prvního setu jsme soupeře jednoznačně přehrávali a před koncovkou vedli již 18:11, když se na podání postavila budějovická smečařka Sebroňová. Z prvních pěti podání tři nechytatelně tečovaly pásku, náhradnice povadly a z útlumu se již bohužel nedostaly. Meziskóre 1:14 bylo hrozivé, přesto jsme věřili, že druhý set zvládneme bez posilování a to se také podařilo. Druhý set byl stejný jako první, s výjimkou šedivky na příjmu. Tie-break jsme však přeci jen „pojistili“ trojicí hráček základní sestavy a utkání dovedli k výhře - 2:1 (58:45).  V samém závěru si však Bára Schveinertová smolně poranila palec pravé ruky.

V podvečer jsme ještě navštívili extraligové utkání žen: KP Brno - TU Liberec. Potěšili jsme se řadou vydařených akcí, podivili se nad množstvím „nevynucených“ chyb a na závěr konstatovali, že rozhodčí nasadili extraligovým ženám možná mírnější metr, než kterým bylo měřeno žákyním v našem utkání s krajem Praha.

Nedělní finálové boje jsme otevřeli duelem s domácím - Jihomoravským krajem. Bolestivě naražený palec vyřadil ze hry Báru Schveinertovou, ale její místo střídající hráčky do pole úspěšně převzala nahrávačka Míša Čejková. V průměru o 5cm menší soupeřky nás trápily nepříjemným plachtícím podáním a nemilosrdně trestaly sebemenší blokařskou nepřesnost. Přesto jsme si v obou setech dokázali vytvořit před koncovkou slibný odstup, který jsme udrželi až do vítězného konce - (2:0). Karlovarský kraj nás naopak ničil výbornou obranou a pestrým útokem. Po slibném začátku jsme se dostali pod tlak a téměř celý první set dotahovali. Obrovskou bojovností a s trochou štěstí jsme však v koncovce vývoj otočili a první dějství získali pro sebe. Ve druhém setu jsme již měli navrch, soupeř více chyboval, přesto nás utkání stálo více sil, než jsme si přáli - (2:0). Liberecký kraj mezitím dokázal v nádherném utkání přehrát 2:1 našeho finálového soupeře o první místo - do té doby nechybující Moravskoslezský kraj a sebrat jim tak trochu sebevědomí. V přímém souboji o zlato, které bylo devátým utkáním obou družstev, sváděly hráčky těžký boj nejen s protivníkem, ale i s nervozitou a postupující únavou. Začali jsme skvěle a záhy si vytvořili až šestibodový náskok, ale síla soupeře byla neoddiskutovatelná a náskok se záhy rozplynul. V závěru prvního setu jsme soupeři ještě trochu pomohli zvýšenou nepřesností a nedůrazem v útoku. Do druhého setu jsme trochu pozměnili taktiku, zpomalili jsme hru a natlačili se do útoku „středem“ přes slabší obranu soupeře. Znovu jsme si vytvořili povzbuzující náskok, Soupeř jej opět téměř vymazal, ale koncovku druhého setu rozhodla jednoznačně naše bojovnost a vůle po vítězství, která překonávala i únavu. Nezdar ve druhém setu soupeře zlomil, takže prodloužení jsme již hráli téměř „na jednu branku“. Ze šesti moravskoslezských bodů, bylo pět našich zkažených podání. Nesehráli jsme ve finále nejkrásnější utkání ze všech, ale prokázali jsme velkou chuť bojovat a poprat se o vítězství, které je o to sladší, že jsme si ho museli vydřít.  Plzeňačky opět ukázaly, že se s nimi na volejbalové mapě musí počítat.

Náš výběr se opíral o vyrovnanou dvojici nahrávaček, kapitánku Kačku Valkovou a na poslední chvíli „zahojenou zlomeninu“ Štěpku Ulčovou. Kromě všech ostatních předností bylo často klíčové, že obě představovaly velmi dobře postavený blok na hlavním kůlu, kudy se řada soupeřů snažila zaznamenat rozhodující porci bodů. Obě navíc vynikajícím způsobem spolupracovaly a staraly se o pestrý útok i bojovné pole. Největší naší hrozbou byla bezesporu blokařka Pája Šimáňová, která se postarala nejen o ohromnou porci bodů útokem, ale především o vymazání řady výrazných útočnic soupeřů kvalitním blokem. Pája byla právem vyhlášena za nejlepší hráčku turnaje. Stejně velký počet bodů útokem zaznamenala i smečařka Jitka Neumanová, která disponuje trvale razantní smečí a hlavně u smečařky tolik potřebnou „chutí si bouchnout“. Útočně nezaostala ani Niky Härtelová, přestože častěji volí technický úder, ale především byla naší ústřední přihrávačkou, díky čemuž jsme si pak mohli dovolit „luxus“ pestrého útoku. Dokonce i útok prvním sledem, kterým nejčastěji bodovaly jak Renata Chalupská, tak po jejím zranění i Míša Jandová. Obě navíc kvalitně bodově blokovaly a staraly se tak o to, aby odchod naší nejvyšší hráčky - Páji „dozadu“ nebyl v obraně na síti znát. Velmi vydařené vstupy „do pole“ předvedla Markéta Hrubá, která několikrát pomohla i střídáním do útoku, když si některá ze smečařek vybírala slabší chvilku. Podobně, i když ne tolik, se do hry dostala i Bára Schveinertová a nebýt zranění palce, svůj díl by odvedla i ve finálových bojích. Míša Čejková střídala několikrát na svém - nahrávačském postu, nikdy to nebylo střídání vynucené a Míša neselhala, ale po zranění Báry dokázala nastoupit i roli „falešného“ libera a pomoci týmu ve finálové části v poli. Méně se do hry dostaly Terky - Faitová a Štochlová. Týmu se dařilo, vynucených střídání bylo celkově málo, takže střídaly „když to šlo“, přesto si zahrály a ani jedna nezklamala. Jako tým jsme disponovali kvalitním servisem, poměrně vyrovnanou přihrávkou a hlavně nezlomnou vírou ve vítězství.

Za oba trenéry ještě jednou děkuji a gratuluji všem hráčkám, které se přípravy letošního ročníku KCM zúčastnily a přeji další podobné zážitky v příští volejbalové kariéře. Stejně děkujeme i trenérům, kteří nám vyšli vstříc, samozřejmě hlavně za to, že připravili takto výborné hráčky a neváhali je k přípravě KCM uvolňovat.

Aleš Straka

 

FOTOGRAFIE Z MEMORIÁLU

 

další fotky na http://www.kcm.estranky.cz/fotoalbum/kafkuv-memorial-7.-9.1.2011/

 





KOMENTÁŘE

Jméno:

Vložit komentář: